Odkazy na kánon v 9. až 11. epizodě Discovery

Epizoda „Project Deadalus“ je na odkazy na kánon nebývale chudá – obsahuje pouze jeden. Ten potěší především fanoušky Voyageru, neboť to byly právě Naomi Wildman a Annika Hansen, kdo zde spolu hrávaly hru známou jako Kadis-kot. Jedná se o deskovou hru, při níž hráči pokládají kameny třech různých barev na desku ve tvaru šestiúhelníku. Pravidla této hry neznáme, víme však, že vítězství je provázeno typickým zvoláním „Kadis-kot“. Hra se objevila v celkem šesti epizodách, včetně finálního dvojdílu „Endgame“ (Dohra). V Discovery je hra zmíněna Airiam při procházení jejích vzpomínek. Airiam tuto hru též hrála s ostatními členy posádky, například s kormidelnicí Keylou Detmer.

Následující epizoda, „The Red Angel“, už má odkazů povícero. První z nich je samotný průběh pohřbu nadporučice Airiam, která zemřela v předcházející epizodě. Aranžmá pohřbu je nepochybně inspirováno druhým filmem, jenž končil pohřbem kapitána Spocka. Na scéně vidíme kryt fotonového torpéda překrytý vlajkou Federace, kolem je shromážděná posádka, aby vzdala poslední poctu padlé kolegyni. Následně je tělo vystřeleno do vesmíru. Jen hra na dudy šéfinženýra Scotta byla nahrazena zpěvem komandéra Sarua.

Pohřeb Airiam

Pohřeb Spocka

Soubory získané od Airiam ukazují bionervovou signaturu Rudého anděla. Slovo ‚bionervový‘ (v českém dabingu špatně překládáno jako ‚bioneurální‘) bylo několikrát použito ve Voyageru, neboť lodě třídy Intrepid byly totiž nově vybaveny takzvanými bionervovými gelovými moduly. Moduly, vyrobené z organické hmoty, měly výrazně navýšit výpočetní výkon lodního počítače – svým chováním měly simulovat způsob, kterým přemýšlejí živé bytosti. Protože byly složeny z organické hmoty, byly moduly též náchylné k infekci bakteriemi. Nejznámější případ takového incidentu se objevil hned v první sezóně v epizodě „Learning Curve“ (Učební křivka), kdy došlo k infekci bakteriemi ze sýra, jenž vyráběl Neelix. Naštěstí se incident podařilo vyřešit a Neelixovo kuchařské umění nemělo pro bionervové moduly trvalé následky.

(Těšte se na redakční rewatch Voyageru zde na stránkách… Tam si toho o Neelixovi ještě povíme spoustu 😉 )

O počítačích, které využívají organickou hmotu, se mluví již dnes, doufejme tedy, že se jich dočkáme již v tomto století, nikoli až ve 24. století.

Bionervové moduly

S Voyagerem souvisí i další odkaz, a to tetryonová radiace. Tetryony jsou částice, které existují pouze v subprostoru a dostanou-li se do normálního prostoru, jsou velmi nestabilní. Nebezpečná tetryonová radiace, způsobená bombardováním objektů v normálním vesmíru těmito částicemi, například vyhnala posádku do únikových modulů v první části dvojepizody „Workforce“ (Pracovní síla). Velení pak převzal Doktor, protože jako hologram byl vůči radiaci imunní. Tetryonový paprsek též použil Ochránce ke skenování Voyageru v Badlans v pilotní epizodě. Pole s tetryonovou radiací obklopují část vesmíru známou jako Hekaraský koridor, jímž proplouvala Enterprise-D v epizodě „The Force of Nature“ (Síla přírody). Důstojníci Flotily však uměli tetryony využít i k vlastnímu prospěchu – v epizodě „Blood Oath“ (Krvavá přísaha) pomocí nich Jadzia Dax zneškodnila fázerové zbraně osobní stráže renegáta známého jako Albino.

Hekaraský koridor, jak jej interpretuje LCARS rozhraní Enterprise-D.

A opět Voyager… Rudý anděl cestoval časem a prostorem pomocí mikroskopických červích děr. Na jednu takovou červí díru narazila i jeho posádka v epizodě „Eye of the Needle“ (Uchem jehly). Prostřednictvím této červí díry se Voyageru podařilo navázat spojení s romulanskou nákladní lodí. Bohužel pro posádku, i tato červí díra vedla časem, konkrétně dvacet let do minulosti. Na svou záchranu si tedy museli ještě pár let počkat. Nezapomínejme též, že Romulanské impérium se nachází v Beta kvadrantu, nikoli v Alfa kvadrantu, jak mylně zazní v této epizodě z Delta kvadrantu.

Mikroskopická červí díra vedoucí do Beta kvadrantu.

Technologickým odkazem je i použití fázových diskriminátorů. To je zařízení s poměrně všestranným využitím a pracovala s ním již posádka Enterprise NX-01. Často se pak objevovaly i v Nové generaci. Tato zařízení mají poměrně široké využití. Například v dvojepizodě „Time’s Arrow“ (Šíp času) použila posádka tento přístroj k fázovému posunu do časového kontinua Devidianů. Následně tyto přístroje nainstalovala na fotonová torpéda, aby v tomto kontinuu explodovala.

A na závěr ještě jeden technologický odkaz. K uzavření mikroskopických červích děr použila posádka Discovery gravitonový paprsek. Tento pojem známe už z druhého dílu dvojepizody „Scorpion“ (Škorpion). Sedmá z devíti tehdy upravila deflektor tak, aby otevřela průchod do tekutého prostoru.

Voyager otevírá průchod k druhu 8472.

A poslední odkaz se týká… Voyageru! 🙂 Kapitán Leland prohlásí, že Oddíl 31 se zabývá teorií, podle které byl technologický pokrok na některých světech (včetně Země) ovlivněn cestováním časem. Z dvojepizody „Future’s End“ (Konec budoucnosti) víme, že v případě Země je tato teorie pravdivá. Technologický pokrok Země byl ve skutečnosti založený na objevu lodi z 29. století, která ztroskotala v 60. letech století dvacátého. Vrak byl objeven Henrym Starlingem, který poté odstartoval počítačovou a technologickou revoluci skrze vlastní společnost Chronowerx.

Sídlo Chronowerxu v Los Angeles.

Poslední epizodou, o které dnes budeme psát je „Perpetual Infinity“. Tam pozornému divákovi jistě neunikla zmínka o nanotechnologiích. Tento pojem je pevně svázán s Borgy, kteří používali nanosondy jako primární nástroj k asimilaci dalších jedinců.

Nanosondy pod mikroskopem.

Při setkání s kapitánem Pikem prohlásí Gabrielle Burnham, že by mohla říct více o budoucnosti, ale jemu by se to nelíbilo. Jedná se o narážku na nehodu, ke které dojde o několik let později. Pike v důsledku této nehody zcela ochrne a bude moci komunikovat pouze pomocí jednoduchých signálů, jak jsme to viděli v dvojepizodě „The Menagerie“ (Zvěřinec). Na tuto skutečnost velmi volně odkázal i J. J. Abrams v jedenáctém filmu, kde na jeho konci přijíždí Pike na invalidním vozíku. Zde však bylo jeho zranění důsledkem mučení romulanského kapitána Nerona.

Máte zřejmě dojem, že spousta odkazů mířila spíše na dvojepizody než na klasické epizody a ani teď tomu nebude jinak. Dnešní poslední totiž míří na dvojepizodu čtvrté řady (jak jinak než) Voyageru, „Year of Hell“ (Rok pekla). Gabrielle Burnham totiž prohlásí: „Lidé si myslí, že čas je křehký. Vzácný. Krásný. Čas je pro ně jen pískem v hodinách. Ale to není pravda. Čas je krutý. Vždycky vyhrává.“ Podobný názor zastával kapitán krenimského plavidla Annorax, který se pomocí změn historie snažil obnovit Krenimské impérium a vrátit tak život i své manželce, která zmizela spolu s jednou z kolonií. Annorax věřil, že čas má vůči němu osobní zášť a schválně mu brání ve shledání se svou milovanou. Tom Paris toto později označil za „paranoiu s náznaky megalomanie“. Mimochodem, samotné jméno „Annorax“ je narážkou na profesora Aronnaxe, jednu z hlavních postav románu Julese Vernea Dvacet tisíc mil pod mořem.

Těšíme se na viděnou u závěrečné trojky. A tam to bude něco! 😉